Volkswagen Golf Sportsvan - srovnání všech motorizací

Ne, tohle není test supersportu s dvanáctiválcem. Tohle je test nudného rodinného přepravníku. Jenže ono je to tak dobré auto, že byste to měli vědět.

Já vím, že jméno Sportsvan se na nafouknutý Golf hodí stejně jako pálivý kečup do zmrzlinového poháru se šlehačkou a ananasem. Jak řekl Honza Koubek ve svém videu z první projížďky, Golf Sportsvan není ani sportovní a ani to není dodávka. Ale je to velmi dobré obyčejné auto.

Měl jsem nedávno možnost krátce po sobě důkladně vyzkoušet snad všechny dostupné motorizace. Svezl jsem se silnější dvanáctistovkou TSI o výkonu 110 koní, vyzkoušel jsem motor 1.4 TSI v obou verzích a v kombinaci se sedmirychlostním automatem DSG a také jsem projel obě tédéíčka, tedy jednašestku a dvoulitr.

Nejprve jsem si říkal, co vlastně budu o téhle věci psát, když je to jen nafouknutý Golf, který pojede jenom o trošku hůř a bude s ním zase o trošku větší nuda. Jenže jak člověk stárne, rodí se mu děti a začíná tloustnout, priority se mu přesouvají. A tak jsem velmi rychle zjistil, že Golf Sportsvan (jakkoli příšerně trapně to jméno zní) je vlastně výborné auto.

Jednou věcí, která je naprosto bez diskuse, je perfektní ergonomie. Vy zase budete tvrdit, že Golf má nudný interiér, ale mě se tahle jednoduchost líbí a především tu všechno funguje, jak má. V tomhle se pozná ta německá preciznost, smysl pro pořádek a naprosto vážný a seriózní přístup k takovým blbostem jako je přihrádka na drobnosti pod sedačkou nebo chod jakýchkoli knoflíků, páček a tlačítek.

I když ne úplně všechno funguje na jedničku s hvězdičkou, jak byste od německého auta čekali. Mám pocit, že čím více opičáren z příplatkové výbavy Golf Sportsvan má, tím dokáže být nesnesitelnější a otravnější. Nová velká dotyková navigace je sice pěkná a lepší, ale občas se mi stávalo, že zaspala a křižovatku, kterou jsem právě projel, ukázala až za několik sekund. Navíc jsem se nemohl vyznat ve volbách doporučené trasy. Celé by to chtělo zjednodušit.

Štval mě také adaptivní tempomat svou předposraností. Jedete si po D5 na Plzeň, nikde ani auto. A jakmile v Norimberku vyjede děda se svým stařičkým Kadettem z garáže, auto preventivně zpomalí a ještě varovně zapípá, abyste do něj náhodou nenabourali. Dobře, to přeháním, ale funkce nouzového brzdění není pořádně doladěná. Před vámi odbočuje auto a vy vidíte, že se mu v pohodě můžete přiblížit současnou rychlostí. Jenže v momentě, kdy ono auto už vlastně odbočilo a vy máte před sebou místo, Sportsvan začne pípat a zběsile brzdit, až blokuje kola. Tohle není přínos k bezpečnosti. Tohle je frustrující pitomost, která vám akorát způsobí infarkt.

Vytáčel mě i parkovací asistent, respektive jeho senzory. Po každém zpomalení se rozhoukalo pípání vepředu i vzadu. Sice to šlo vypnout, ale stačí popojet, znovu za autem v koloně zastavit a celé se to zase rozhoukalo. Nenávidím upípaná auta a ještě víc nenávidím auta, ve kterých to všechno povypínáte, ale stejně pořád pípají.

A pak už jsou tu jen drobnosti. K nastavení intenzity podsvícení palubky musíte asi hodinu proklikávat menu v dotykové obrazovce a ostřikovače nestříkají hned, ale až potom, co si stíračem nasucho rozšmrdláte přilepené mouchy. Toho si u Volkswagenu ještě nikdo, krucinál, nevšiml? Třeba takový Range Rover má ostřikovač, který sice na jedno ostříknutí spotřebuje stejné množství vody jako súdánská vesnice za týden, ale aspoň umyje celé okno. No, ale to je asi tak všechno, co mi na Sportsvanu vadilo.

V Golfu Sportsvan se velmi dobře sedí a protože jsem už tlustý a starý, líbí se mi ta vyvýšená pozice za volantem. Není to jako v SUV Tiguan, ale prostě jako v kompaktním MPV. Navíc tu máte opravdu hodně místa nad hlavou, takže člověk netrpí tím nepříjemným stísněným pocitem jako v některých francouzských, korejských, italských a japonských autech, kde sice také sedíte vysoko, ale konstruktér jaksi zapomněl adekvátně posunout sloupek řízení a zvýšit strop.

Golf Sportsvan je tedy z tohoto pohledu v naprostém pořádku. A to jsem se ještě neposadil dozadu, kde je také spousta místa. S nohama tu můžu pomalu tancovat čardáš a i když jsem si sedl za Honzu Koubka, který je přeci jen trochu větší než já, pořád jsem měl nohy usazené pohodlně a sklopný stoleček vyklápěný ze zadní části opěradla v příjemné vzdálenosti. Navíc jsou zadní sedačky posunovací a sklopné, takže si můžete vybrat, zda chcete vozit velký náklad nebo rozmazleného autonovináře, který se chce válet a odmítá řídit. Tímto děkuji Honzovi za pohodlný odvoz z natáčení.

Jo, abych nezapomněl na kufr. Je velký. Opravdu hodně velký. Pokud nesežerete za víkend půl krávy, bude vám na takové ty běžné nákupy stačit. A domnívám se, že po sklopení sedaček by se do Sportsvanu možná vešla i ta půlka krávy. Nebo celé prase. Případně metrák mrkve a jednorychlostní kolo, pokud jste propadli módnímu trendu hipsterského cykloveganství.

No, ale dost povídání o praktičnosti, protože kouzlo tohoto auta je hlavně v tom, jak jezdí. Jezdí totiž skvěle. Nejezdí sportovně, ale jezdí dostatečně dobře na to, abyste mohli na jakékoli silnici udržovat neslušně vysoké tempo. Takové, o kterém na Nově a Primě ve zprávách říkají "pürát v luxusním a drahém SUV s kmotrovskou SPZ porazil matku s kočárkem a ujel."

Jistě, s benzínovým motorem 1.2 TSI člověk rychlostní rekordy netrhne a s dieselem 1.6 TDI už vůbec ne. Překvapilo mne ale, že dvanáctistovka v silnějším provedení s autem hýbe velmi obstojně a když jezdíte jako normální člověk, dá se spotřeba udržet pod šesti litry na 100 km mimo město. Diesel 1.6 TDI si vzal prakticky to samé, protože trpí na neochotu ve vyšších otáčkách. Teprve při velmi, ale opravdu velmi defenzivní jízdě s naprostou rezignací na předjíždění a bez ohledu na ty vypruzené řidiče za vámi se dá s dieselem 1.6 TDI jezdit za čtyři a půl litru.

S jednadvojkou to pod pět litrů už skoro vůbec nejde. Nicméně motor 1.2 TSI v kombinaci s šestistupňovým manuálem umožňuje nezvykle zábavnou jízdu. Takovou, při které si rychlost musíte zasloužit. Diesel 1,6 l je prostě jen nudný slabý pomalý urachtaný diesel s turboefektem. Jednadvojka má mnohem větší chuť do života.

Dvoulitrové tédéíčko o výkonu 150 koní (jehož test Honza vydal tento týden) je někde úplně jinde než uškrcená jednašestka. Dynamicky je auto velmi uspokojivé a motor má mnohem použitelnější spektrum otáček. Celkem ochotně se sbírá od nějakých 1500 ot./min. a dokonce i za 4000 ot./min. ještě odvádí nějakou práci. Předjíždění na trojku je tak otázkou volby a ne týdenního plánování. Ovšem manuální řazení mě u dieselu 2.0 TDI vyloženě obtěžovalo. K takovému motoru se prostě hodí automat.

Nejlepší svezení mi poskytla jednotka 1.4 TSI v kombinaci se sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG. Vyzkoušel jsem obě varianty (125 i 150 koní) a musím říci, že na takové to denní dojíždění s rodinkou slabší jednotka bohatě stačí. Dynamika je pořád velmi ucházející a nižší točivý moment zase s klidem vyrovná podřazení o jednu rychlost. Nicméně automat v silnější čtrnáctistovce mi přišel ochotnější a rychlejší, nebál se motor trochu vytáčet a zbytečně neodřazoval, takže se auto nedusilo těsně nad volnoběhem. To je fajn pro spotřebu, ale ne pro bezpečnost, když potřebujete projet křižovatku, zatímco se na vás z boku řítí tramvaj.

Sportovní režim je sice částečnou náplastí, ale nikdy jsem se u slabšího motoru nezbavil pocitu, že automat pořádně neví, co tam má vrazit. Stopadesátikoňová verze na tom byla lépe a pokud jsem se chtěl s verzí o výkonu 125 koní svézt rychle, musel jsem si řadit sám pomocí voliče převodovky. I tak mi ale dává asi nejvíc smyslu právě slabší verze motoru 1.4 TSI. Než tu silnější, to už je asi rozumnější diesel, ale počítejte s tím, že si oba motory vezmou prakticky stejně. Jednačtyřka v obou provedeních jezdí bez problémů za sedm litrů, diesel 2.0 TDI si jen stěží vezme o půl litru méně. Když jsme s Honzou (on v 2.0 TDI, já se slabší 1.4 TSI) za sebou jeli rozumným nepirátským tempem na místo natáčení, měli jsme dokonce v obou autech stejnou spotřebu - 7,5 l/100 km.

Podvozek Sportsvanu skvěle kontroluje pohyby karoserie a řízení je tak akorát rychlé, aby poskytovalo okamžitou odezvu na povely řidiče a zároveň nepřebuzené, aby auto nepůsobilo na dálnici hyperaktivně jak Jack Russell teriér nadopovaný extází. Velké rozdíly ale dělají zvolené pneumatiky, respektive velikost kol. No a samozřejmě také volba motoru, protože podle toho dostanete rozdílnou zadní nápravu.

Golf Sportsvan s motory 1.2 TSI a 1.6 TDI jezdí na obyčejné torzce vzadu, silnější jednotky používají už nezávislé zadní zavěšení. Rozdíl je znát především při rychlé jízdě a na hodně rozbité silnici. Takže vlastně pořád, protože na hladký asfalt u nás dneska člověk skoro nenarazí.

Ne snad, že by bylo auto na torzce nepohodlné, ale na roletkách, které na silnici třetí třídy před zatáčkou nahrnuly přetížené polské kamiony, aby se tu vyhnuly placení mýtného, je cítit větší nervozita zadní části a ochota auta na brzdách odskakovat ze stopy. Auto s nezávislým zavěšením je stabilnější, i když paradoxně trochu nudnější a moc sterilní. Jednoduché verze s torzkou dovolí řidiči více si s autem hrát, i když to je něco, co asi s Golfem Sportsvan udělá jeden automobilový novinář a pak už nikdo.

Po ubrání plynu auto více utáhne stopu, ale ve skutečnosti se vlastně jen vrátí do toho směru, ze kterého na zvlněné silnici vypochodovalo kvůli poskakování zadní nápravy ven. Auto s víceprvkem je prostě stabilnější a jistější, i když trochu tuhé nastavení celého podvozku vám dá pořád pocítit, že se u nás peníze vybrané na spotřební dani z benzínu a nafty cpou hlavně do chřtánu občanské společnosti, budování cyklostezek, neziskovek a stavění nesmyslných pomníků eurosocialismu.

Volkswagen Golf Sportsvan na základních 15" kolech je nepopiratelně komfortnější auto než na příplatkových 17" discích, které se svou nízkoprofilovou pneumatikou prostě nedokážou odfiltrovat i ty jemné nerovnosti, které tlustá gumy snadno pohltí. Dvanáctistovka tak byla na městské dlažbě, kanálech a příčných prazích komfortnější a uvolněnější než nejsilnější čtrnáctistovka.

Kola opravdu dělají auto. Když vyhodíte dvacet tisíc za udrncané sedmnáctky, dobře vám tak! Přitom stačí zvolit jen správnou specifikaci pneumatik a i na patnáctkách bude mít Sportsvan téměř nevyčerpatelnou zásobu přilnavosti. Auto je neutrální a nedotáčivost se dostavuje až při hodně agresivním nájezdu do zatáčky. Při takovém, při kterém by bylo nedotáčivé i BMW M3, Ferrari nebo kdo ví co ještě. Jistota a stabilita, s jakými Golf Sportsvan projíždí zatočenou okresku, je skutečně dechberoucí.

Sice některým lidem nevysvětlíte, že to není záruka sportovnosti a že se podle toho nemusí hned auto jmenovat Sportsněco, ale možná se je můžete snažit přesvědčit, že je to záruka skutečně dobře odladěného a promyšleného auta, na kterém si dal někdo záležet. A o to se tu celou dobu snažím. Je jedno, jaký máte pod kapotou motor. Golf Sportsvan je nad očekávání skvělé auto. Nudné a rodinné, ale skvělé. Můj favorit je kombinace motoru 1.4 TSI a automatu DSG (v základu za 541 900 korun), ale když si koupíte diesel s manuálem, vymlouvat vám to nebudu.

dž