Nové Mondeo - lepší a horší zároveň

Včera jsem poprvé řídil dvě verze nového Mondea - naftovou a benzínovou, liftback a kombík. Mondeo se posunulo dál prakticky ve všech ohledech. Donutilo mě ale zamyslet se nad tím, jestli “dál” vždycky znamená “lépe”.

K Mondeu mám docela vztah, druhou generaci jsem kdysi koupil a přestože to byla slabá atmosférická osmnáctistovka, jezdilo se mi s ní skvěle. Především to byl kombík s kufrem o velikosti střední jeskyně, kam se vešly například komplet bicí a ještě basové kombo navrch.

Nové Mondeo je ještě větší, ale samozřejmě také podstatně bytelnější, kvalitnější, postavené z lepších materiálů a pečlivěji. Vzhledem k tomu, že úzce vychází z amerického modelu Fusion, který je v prodeji už dva roky (a na rozdíl od Mondea je to pouze sedan, nikoliv liftback a kombi), člověk se neubrání tomu, aby trochu pokukoval po amerických nešvarech. A skutečně, v interiéru místy najdete hladké černé plasty bez textury, které jsou americkou specialitou a evropské oko na ně není zvyklé.

Další, čím se evropská verze bude lišit od americké, je nabídka pohonných jednotek. Dostaneme několik dieselů, já vyzkoušel ten prozatím nejsilnější, dvoulitrový motor s výkonem 180 koní. Je skvělý na dálnicích, ale v úzkých zatáčkách se sbírá pomalu a mezi dvojkou a trojkou je příliš velká “díra”. Časem přijde ještě špičkový nafťák se dvěma turby a výkonem 210 koní.

Mezi benzínovými motory se mluví především o downsizeovaném litru a patnáctistovce, kterou jsem vyzkoušel v kombíku. Ačkoli auto stejně jako v případě nafťáku nemá kdovíjaký odpich, jede příjemně, má lepší zvuk a zkrátka se mi s ním pracovalo lépe. Je ale nutné počítat s o něco vyšší spotřebou.

Tím hlavním, čeho jsem si na Mondeu všiml hned po rozjetí, je jízdní komfort. Auto není tvrdé, ani houpavě měkké, je takové příjemně tuhé. Na rozbité silnici netřese, nebouchá a neskáče, ale přitom se ani nekymácí, v zatáčkách se nadměrně nenaklání a nezpůsobuje vám mořskou nemoc neustálým pohupováním, jak to dělají některé francouzské podvozky. Protože ale není příliš tvrdé, pneumatiky drží na asfaltu, neodskakují a neztrácejí záběr.

A především je uvnitř ticho. Mondeo je vážně nadprůměrně dobře odhlučněné, ať jde o podvozek, nebo aerodynamiku. To z něj pocitově dělá daleko vyspělejší a luxusnější auto, než by se zdálo. A když už jsme u toho - na živo ta nová karoserie skutečně nevypadá zle, líbí se mi.

Zatím to tedy vypadá na samá pozitiva a životní jistoty (mimochodem, zadní bezpečnostní pásy mají integrované airbagy, velmi zajímavá věc), jenže když večer při prezentaci jeden ze zaměstnanců Fordu vedl pochvalné ódy na to, jak je podvozek bezpečný a jak se auto nedá rozhodit z klidu ani když se k němu člověk chová naprosto neumětelsky, uvědomil jsem si jednu celkem důležitou věc.

Celý den jsem totiž zjišťoval, že novému Mondeu chybí něco málo z řidičské ostrosti, na kterou jsem byl u tohoto modelu zvyklý. Je takové malinko gumovější, trošinku odtažitější a má o malý kousek studenější čumák. Nejdřív jsem z viny podezíral korporátní plán One Ford, v jehož rámci teď Ford prodává všechny modely po celém světě a mě se zdálo, že Mondeo převzalo americkou rozměklost, místo aby Fusion dostal ostřejší jízdní vlastnosti, ale to jsem pak zavrhl. Zaprvé je Mondeo oproti Fusionu výrazně jinak naladěné a zadruhé se vlastně nedá říct, že by jelo nějak rozměkle, nebo špatně. Naopak. Je velmi rychlé a velmi schopné.

Po přednášce, ve které jsme viděli přehršel různých bezpečnostních systémů, mi došlo, že pro maximální většinu zákazníků bude nové Mondeo objektivně jezdit lépe a jistěji, než to minulé. Většina lidí totiž ten malý ždibíček, který autu přidává to “něco řidičského” zkrátka a jednoduše vůbec necítí.

Když se nad tím zamyslíte, většina řidičského charakteru těch skutečně zábavných aut spočívá v tom, že něco dělají trochu špatně. Mají malou přilnavost, příliš výkonu na zadních kolech, nebo já nevím co všechno - ale právě tyhle malé chybičky z nich dělají zábavnou jízdu.

Jenže pro člověka, který moc řídit neumí a potřebuje hlavně dopravní prostředek, jsou takovéhle zábavné malé chybičky naopak otravné a někdy i nebezpečné. A protože nadšených a zručných řidičů v tom hardcore slova smyslu je opravdu neznatelné procento, je zcela logické, že Ford (a nakonec i další výrobci), svá auta přizpůsobuje tomu zbytku, který “zábavné chybičky” nechce.

Takže Mondeo je velmi dobré, opravdu velmi dobré, skutečně tak moc dobré, až je možná dobré příliš. Abych ale nekončil pesimisticky, pořád jsou automobilky, které dělají schválně “trochu špatná” a tudíž hodně zábavná auta - a to je fajn.

hk

P.S. video samozřejmě bude, ale musíte chvíli vydržet. Teď letím rovnou na představení nové Fabie a materiály budu moci stestříhat až po návratu.